Nová Honda CRF 1100 Africa Twin Adventure Sports už nám v redakci pár měsíců věrně slouží, a protože jsem na předchozím modelu CRF1000L najezdil pěkných pár kilometrů, na svezení novou jedenáctistovkou jsem se hodně těšil. Původní provedení bylo kladně hodnoceno pro svou jednoduchost a tak mě zajímalo, zda s příchodem elektronických vychytávek o tuto ceněnou vlastnost nová Afrika nepřijde.
Právě taková ta ryzí jednoduchost staršího ATASU dělila příznivce na dva tábory. Zatímco jedni nad touto vlastností jásali, druzí pořád remcali a neustále ji poměřovali s elektronikou nabitou konkurencí. A tak se nová Afrika vydala právě tímto směrem blíže ke své konkurenci, čímž trošku ztrácí své původní kouzlo. Ale není potřeba se z toho právě hroutit… Protože rovnou bez vytáček musím říct, nová Africa je prostě boží. V Hondě totiž po uvedení první nové „Afry“ nespali, ale pozorně naslouchali a pěčlivě si poznamenávali všechna nezávislá hodnocení předchozího provedení, která pak převedli v realitu. Výsledkem je ještě lepší a propracovanější cestovní motorka.
Jasně, v našem případě se tady bavíme o ATASU v plné palbě, včetně elektronického podvozku a DCT, což posouvá jízdní pohodlí zase o level výše. Tahle legrace ale taky není zrovna zadarmo a částka oscilující kolem půl milionu je pro mnohé scifi příběhem. Ale pojďme se raději mrknout na pár mých postřehů ze svezení novým ATASem čistě z pohledu běžného silničního uživatele.
Častokrát byla u staršího provedení výtka směrovaná k velikosti motorky, respektive k vysoko položenému sedlu. Nová Afrika nabízí v tomto směru více vstřícnosti – je štíhlejší, má nižší sedlo, a přestože má větší motor, zhubla o pár kilo. Mojí téměř dvoumetrové postavě vyhovovaly spíše původní rozměry, a na novém modelu mám prostě pocit více pokrčených kolen, ale jinak věřím, že toto řešení najde mnoho příznivců.
Velká změna k lepšímu se odehrála u přístrojové desky, kterou nyní tvoří dva displeje – velký 6,5“ dotykový TFT a malý LCD. Hlavní panel je perfektně přehledný, čitelný a má i docela pěknou grafiku. Navíc se nechá ovládat v rukavicích. Naopak samotné ovládání mi už tak přehledné nepřipadalo. Zejména velké množství tlačítek na levém řídítku mi přijde hodně nepřehledné a chvíli mi dalo zabrat, než se mi podařilo proklikat se všemi údaji. Fakt je to, že když si to člověk párkrát vyzkouší, ovládání se stane rutinou. Když už jsem u nastavení motorky, musím zmínit čtyři základní režimy a dva individuální, přičemž se mi líbí možnost rychlé aktivace režimu jedním tlačítkem. Troufám si tvrdit, že svůj ideální režim si tak najde opravdu každý. Bohužel stále mi v Hondě nesplnili mé přání a tlačítka nejsou podsvětlena pro noční jízdu. Škoda…
Bez nové digitální palubky bych klidně dál mohl žít, ale jestli mě něco vážně nadchlo, tak je to nově upravený motor, což je za mě jednoznačně nejpříjemnější změnou. U staršího modelu bylo pár chybějících koníků v mých očích vlastně jediným nedostatkem. Tady je ale všechno jinak, nová jedenáctka přesně splňuje mé nároky. I když to stále není žádný supersport, na pobídku plynovou rukojetí reaguje podle mě bezprostředněji a subjektivně je motorka živější. Větší síla a hlavně průběh krouťáku je poznat hlavně ve vyšších rychlostech a s naloženou motorkou. Což je právě to, co mi scházelo u staršího litru. Za mě tedy naprostá spokojenost, nepotřebuji víc. Dříve mi při dálničních dlouhých přesunech scházel rozmazlující tempomat, který nová Afrika má již v základní výbavě. Jen jeho ovládání na pravé ruce mi nepřijde právě moc praktické. Na levé straně je ale již tolik tlačítek, že pro další již nezbyl prostor.
Už na předchozím modelu podvozek fungoval perfektně, a i když nový elektronický Showa ERRA funguje ještě o poznání lépe, já osobně bych se pro účely běžného cestování spokojil s obyčejným a raději bych ušetřil nemalou částku 50 000 Kč. Přiznám se, že mě také zrovna moc nebavil samotný akt nastavování podvozku v menu „kompjůtru“, ale je to o čistě o zvyku. Dalším krokem kupředu v rámci elektronické výbavy je náklonové ABS, které funguje i v zatáčkách. Z další elektronické výbavy stojí za zmínku kontrola zvedání předního kola a LED světla s přisvěcováním do zatáček. První jmenovaný prvek výbavy jsem při běžném ježdění neměl vůbec potřebu vyzkoušet, ale přisvěcování je super příjemná věcička pro pozdní návraty.
Náš redakční ATAS má perfektní hliníkové kufry, které bych bral všema deseti oproti plastovým, se kterými sem měl tu čest u staršího modelu. Využil bych na ně třeba právě ušetřené peníze za elektronický podvozek.
U předchozího modelu mi vadily vlastně jen tři věci – malá nádrž, plastové malé kufry a v některých situacích v plné polní trošku chybějící výkon. Nová Africa všechny tyto chyby řeší. Je výkonnější a nabízí daleko lepší elektronickou výbavu a taky je o něco dražší, než původní model. Stále ale zůstává tou perfektně jezdící univerzální motorkou, v jejímž sedle vás bude poznávání světa určitě bavit. Strašně moc se mi líbí vylepšený motor, který nyní zvládne cestování ve dvou a s plnou polní. Elektronická výbava je příjemná, ale já osobně jí až tak nepotřebuji a k naprostému štěstí a spokojenosti by mi stačilo pouze vložit do předchozí Afriky motor z té nové.
Technické údaje
| Motor | 4 dobý, kapalinou chlazený, řadový 2 válec, objem 1084 cm3 |
| Nejvyšší výkon | 75 kW / 7500 ot/min |
| Nejvyšší točivý moment | 105 Nm / 6250 ot/min |
| Rozvod | OHC |
| Vrtání | 92 mm |
| Zdvih | 81.5 mm |
| Kompresní poměr | 10.1 : 1 |
| Počet rychlostí | 6 |
| Sekundární převod | řetěz |
| Rám | Dvojitý kolébkový / ocel/lehká slitina |
| Přední odpružení | 230 mm |
| Zadní odpružení | 220 mm |
| Brzdy vpředu | 2 kotouč / 310 mm / čtyřpístkový třmen |
| Brzdy vzadu | 1 kotouč |
| Přední kolo | 21″ – 90/90 |
| Zadní kolo | 19″ – 150/70 |
| Rozvor | 1575 mm |
| Výška sedla | 850 – 870 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 238 kg |
| Objem nádrže | 24.8 l |
| Spotřeba | 4.9 l/100 km |
| První cena | 399 900 Kč |